Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Busta

Draho, ukaž dělohu, volával z okna v přízemí na mou maminku babiččin soused, který byl mišuge. Za slunečních dnů vysedával hodiny v okně svého bytu, opíral se lokty o malý polštář a pořvával na lidi, co procházeli kolem, pořvával na ně všechno možné strašlivým mečivým hlasem, jen na moji maminku vždy a stále, Draho, ukaž dělohu. Já se ho bál, vytrhl jsem se pokaždé matce a utíkal zvonit na babičku, aby nás co nejrychleji pustila do domu. Jeho skřípající hlas vyřvával jediné přání, přání tak urputné, že mu křivilo obličej a zraňovalo jeho bezzubé a uslintané dásně. Ale no tak, Mirečku, až příště, volávala na něj z balkonu ve třetím patře babička a házela nám klíče.  

Neboj se ho, on ti nic neudělá, říkala mi vždycky, on je chudák. Mohlo mu být dvacet stejně jako padesát, u těchto lidí se to nepozná, ale já v tom tehdy neviděl rozdíl. Dvacet nebo padesát. Měl tmavé zapadlé oči a byl celý snědý, snědá byla jeho strnulost vrostlá někdy až do parapetu. A na konci dne, když jsme se vraceli z návštěvy a soumrak stékal po Mirečkově zavřeném okně, temném a ztichlém, otáčel jsem se a hledal v něm jeho prázdnou tvář, která ožívala, jen když se objevila moje maminka. Ale večer za ní jeho tvář už nikdy nebyla, jen bílá záclona a tmavý byt.  

Ten pohled do ztemnělého okna mi přinášel úlevu, ale i trochu úzkosti, bylo mi stydno, že ubližuji někomu tím, že mám z něho strach. A tak příště, když jsme se s maminkou opět blížili k Mirečkovu oknu, kráčel jsem vedle ní odhodlaně a byl připravený, že to vydržím, že se na Mirečka dokonce usměju, i když mi bylo protivné, že matce říkal Draho, protože to směli jenom tatínek s babičkou.

Držel jsem se matky pevně za ruku, společně jsme se blížili k domu a já dostával strach, že to opět nezvládnu. A když už jsem zřetelně viděl tu zívající tlamu okna v přízemí, uvědomil jsem si s úlevou, ale i s trochou zklamání, že je prázdná, že z ní tentokrát to nestoudné pokřikování neuslyším. Babička nám hodila z balkonu klíče a my jsme stoupali po schodech do třetího patra.

Když jsme vešli dovnitř, řekla babička, pojďte dál, máme návštěvu. Vešli jsme dovnitř, za dveřmi si zuli boty a šli dlouhou úzkou předsíní až k přivřeným dveřím od pokoje. Maminka šla napřed, já šel za ní.

U jídelního stolu seděl Mireček. Pohled do jeho tváře mě opět vyděsil, teď jsme se na sebe dívali z pouhého metru, pouhé dvě dospělé natažené paže dělily nás od sebe. Z jeho očí na mě zíraly dvě velké černé díry, zornice splývaly s duhovkami, a z uslintaných úst se začal drát ten známý refrén jeho milostného blouznění. Stále ještě seděl na své židli, ale v nohách mu už začínalo cukat, a z lustru nad jeho hlavou se v mírném průvanu posměšně pohupovala žlutá mucholapka s přilepenými masařkami a nočním hmyzem. Přitiskl jsem se křečovitě k mamince, pevně jsem se držel její ruky, ještě jsem nebyl schopen ze sebe vyloudit jediný zvuk, jedinou hlásku, natož jedno srozumitelné slovo. Když Mireček viděl, jak se tisknu k matce, vstal ze židle a udělal první krok směrem ke mně, podivně s sebou trhal a já už věděl, že mě před ním nikdo neubrání.

Vytrhl jsem se a utíkal k opačné straně stolu. Mireček za mnou, asi to bral jako hru, snažil se mě dohnat, a to už jsem křičel, prchal jsem před ním a on mě honil. Byl rychlý, rychlejší než já. Schoval jsem se pod stůl. Viděl jsem jeho nohy, jeho kostkované papuče s přezkou, pak už kolena a stehna v modrých teplácích, pak jeho velké černé díry, v nichž to hrozivě jiskřilo, a bezzubé dásně, z nichž vycházel mečivý zvuk. Viděl jsem jeho dlouhou rukou, šmátrala po mně, ucítil jsem pevný stisk na kotníku, stisk, z něhož se nedalo vyvléct. Chytil jsem se jednou rukou nohy stolu a konečně křičel, křičel jsem, jak nejhlasitěji jsem uměl, ale nebylo to nic platné, Mirečkův stisk jsem už cítil pod kolenem, přitahoval si mě k sobě a se mnou celý stůl, protože jsem se stále držel té jedné nohy. A to už jsem slyšel, jak babička důrazně říká, Mirku, nechej toho, slyšíš, nechej toho, nebo půjdeš domů a sem už tě nikdy nepustím. Stisk náhle povolil a já jsem zůstal nehybně ležet na zemi a vzlykal.

Babička odváděla Mirečka na jeho židli, a přitom mi říkala, neboj se, vylez, on je hodnej, nikomu by neublížil. Vylezl jsem zpod stolu, schoval se za maminku a díval se rozechvěle do země, neodvažoval jsem se mu podívat do očí. Chtěl jsem jít pryč, chtěl jsem utéct a už ho nikdy nevidět, cítil jsem to jako zradu, protože dnes, právě dnes jsem se chtěl na něho usmát a usmířit se tak sám se sebou, se svým studem, se svým strachem, s vlastní vinou.

Maminka mě vysadila na babiččin sekretář, abych byl co nejdál od něj, vysadila mne hned vedle kameninové busty malého chlapečka, která tam stávala odjakživa. Mírně nakloněná hlavička se z té výšky na všechny usmívala. Měl jsem z busty vždycky divný pocit. I teď, když jsem seděl nahoře hned vedle ní. Hladil jsem chlapečka po kameninové hlavě. Tahle nebyla živá a oči měla odvrácené ode mne. Hladil jsem bustu bezděčně, instinktivně, a možná jsem si dokonce přál, aby pod křečovitými doteky mých prstů oživla a dosud němými ústy promluvila a nahlas řekla, vždyť on není tak špatnej.

Autor: David Hrbek | pondělí 23.8.2010 12:57 | karma článku: 16,66 | přečteno: 1864x
  • Další články autora

David Hrbek

Až budu umírat...

Už jsem sem dlouho nedal žádný ty rýmovačky, tak sem přikládám takový krátký sumář z toho, co se tak mimochodem urodilo.

22.1.2015 v 22:00 | Karma: 11,69 | Přečteno: 566x | Diskuse| Kultura

David Hrbek

Dokud byla ještě žhavá, kul to v ní.

Pár rýmovaček za poslední dva týdny. Já vím, že je to na perex a sledovanost dost slabý, není tady žádnej Klaus, žádnej Zeman, žádná předávačka metálů, žádnej Putin, žádná ebola. No ale kdyby někdo chtěl nahlídnout, tak tady nabízím něco zase já na sobotní večer.

1.11.2014 v 19:15 | Karma: 11,22 | Přečteno: 697x | Diskuse| Kultura

David Hrbek

Vymluvil se, že si jde koupiti kouření, ale více nepřišel.

Toto je autentická slohová práce školačky Lidmily Novotné z roku 1926, která dnes už asi nežije. Chodila tehdy do druhé třídy obecné školy v Benecku. Dědeček mé ženy, který ji učil, si sešity se slohovkami svých žáků nechal na památku a dnes jsme si na tuto práci nějak vzpomněli a vyhrabali z krabice. Stojí to za přečtení, je to moc dojemný.

9.8.2014 v 17:53 | Karma: 24,59 | Přečteno: 1120x | Diskuse| Společnost

David Hrbek

Suzanne Vega: S písní Caramel jsem narazila u svého prvního muže

Se Suzanne Vega se dělají rozhovory poměrně snadno. Na jedné straně je to výsostný profesionál, na straně druhé se nebojí překročit svou roli a trochu víc se otevřít. Následující interview, které vzniklo pro Magazín Hospodářských novin, je třetí v řadě, které jsme spolu vedli a kterým jsme se pokusili na předchozí dvě navázat.

21.7.2014 v 21:00 | Karma: 13,90 | Přečteno: 1189x | Diskuse| Kultura

David Hrbek

S Lenkou pod markýzou

Každé ráno začínám v Café Palác. To je taková příjemná kavárna v Olomouci. Ona je příjemná hlavně kvůli servírce Lence. Minulý týden tam zase tak přijdu, sednu si na zahrádku pod markýzu a Lenka už automaticky přináší espresso s mlíkem.

20.7.2014 v 22:26 | Karma: 11,51 | Přečteno: 645x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Británie uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, oznámil premiér

23. dubna 2024  16:56,  aktualizováno  17:29

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, uvedl v úterý britský premiér Rishi Sunak...

Herečky ze Zlaté labutě vydražily rekvizity ze seriálu pro děti z dětských domovů

23. dubna 2024

Seriál Zlatá labuť se blíží do finále, a proto TV Nova uspořádala v sobotu charitativní akci v Art...

Hrozí nový Černobyl. Centrum Střední Asie mohou zamořit radioaktivní kaly

23. dubna 2024  16:52

Nestabilní odkaliště vzniklá v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí...

Policie pátrá po dezinformátorovi Zítkovi. Nedorazil k soudu

23. dubna 2024  15:54,  aktualizováno  16:34

Policie pátrá po dezinformátorovi Pavlu Zítkovi. V úterý odpoledne o tom informovala na svém webu....

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 121
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2089x
Můžete také navštívit: www.hovorydavidahrbka.blog.idnes.cz
www.facebook.com/davidhrbek
Více informací na www.davidhrbek.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy