Ty kluku ušatá

Text napsaný k jedné ze skvělých fotografií Jindřicha Štreita, kterou do koláže a nového obrazu upravila Iveta A. Dučáková.

Něco ti řeknu, ty kluku ušatá,

něco ti řeknu, protože pro tebe mám slabost.

V mým vokně musí bejt díra, malej fuk.

Jak jsem si večír zapálil tabáček,

jak jsem si párkrát zabafal,

uslyšel jsem tu moji říkat,

když už s tím přestaneš?

Neboj se, povidám, každej umře včas.

A jen jsem to dořek,

měla z kouře pelerínu.

Bafal jsem dál,

a oblíkal ji do sametu,

až se mi úplně ztratila.

Když jsem pak dobafal,

vyklepal popel

a odložil fajku,

venku za oknem

nebylo nic.

Jenom ten namodralej kouř,

v kterým se ztratila naše zahrada,

naše náves

 a naše dědina,

v kterým se ztratil celej svět.