Suzanne Vega: Míra nenávisti mě hodně znervózňovala

17. června se objevilo na webových stránkách irské zpěvačky Sinéad O´Connor, že zvažuje zrušení plánovaného koncertu v Izraeli. Důvodem je tlak palestinské organizace BDS (Boycott Divestment And Sanctions), která pravidelně vyhrožuje všem významným umělcům, kteří ohlásí koncert v Izraeli. O´Connor tedy potkalo přesně to, co všechny její kolegy. Někteří tlaku podlehli, jiní ne. 

Suzanne VegaZdroj: Oficiální webové stránky SV

Jednou z těch, kteří tlaku odolali, je americká písničkářka Suzanne Vega. Letos na jaře jsem s ní dělal rozhovor pro jeden deník (vyjít by měl v nejbližší době). Během interview jsem se jí ptal právě na tuto zkušenost. Protože se inkriminovaná část již do textu nedostala, dovoluji si ji zveřejnit právě na tomto místě:

"Před pár lety jsem ohlásila koncert v Izraeli a hned se mi ozvali lidi z BDS, kteří organizují bojkot Izraele. Ale není to skupina zas až tak organizovaná, jak se navenek tváří. Lidé, kteří za ní stojí, se chovají, jako by byli zosobněním morálky a hlásají, že v Izraeli je apartheid, jako byl kdysi v JAR. Jenomže ono to moc nesedí, v Izraeli je situace o moc složitější. Po ohlášení koncertů jsem byla zasypaná e-maily. Byly od malé skupinky lidí, která ale umí psát jeden dopis za druhým a byly namířené proti mně a proti mému manželovi. Dokonce ještě dnes sem tam přijde nějaká pomatená pošta, proč ještě vlastně hraju a podobně. Tehdy jsem ještě ani oficiálně neohlásila, že budu v Izraeli vystupovat a už mi začaly tyto mejly přicházet. Někteří umělci BDS respektují, někteří ne. Mezi ty, kteří tlakům odolali, patří třeba Alica Keys, která říká, že hudba je způsob, jak lidi zase spojit, že hudba by měla rozdíly mezi lidmi setřít, a tak do Izraele jela. Stejně tak Bob Dylan, Leonard Cohen, Madonna. Tehdy jsem se ptala na názor Václava Havla a jeho asistentka Sabina mi odepsala, že on tomu nepřikládá žádnou váhu. Je to prostě jenom názor. Ale ta míra nenávisti, kterou jsem vůči sobě cítila, mě hodně znervózňovala. A když jsem do Izraele jela, říkala jsem si, fajn, tak když je to tady tak strašné, pak se o tom musím na vlastní oči přesvědčit. Požádala jsem místní lidsko-právní organizaci, která zastupuje Palestince, aby mi to zlo ukázali. Vzali mě na prohlídku, ukázali mi palestinskou rodinu, která žije na ulici, ale všichni byli dobře oblečení a měli zajištěnou zdravotní péči. Pak mi ukázali zeď a řekli, to je strašný, že tady musí být ta zeď. A já se zeptala, a proč tady musí být? A oni na to, že je to kvůli bezpečnosti, aby to omezilo pumové útoky. A já se zeptala, jestli je to účinné opatření. A oni, že prý ano. A na to jsem mohla říct jedině, když je zeď účinná, pak má tedy svůj smysl. Za celou dobu jsem tam neviděla nic, co by mě přimělo k tomu, abych bojkot BDS podporovala. Neříkám, že Izrael je ve všech směrech dokonalý stát, ale taky si nemyslím, že tento bojkot k něčemu je.

 Přemýšlela jste o tom, že byste do Izraele pod tíhou e-mailů nakonec nejela?

Samozřejmě, přemýšlela jsem o tom, ale už jsem beztak měla podepsanou smlouvu. A to by znamenalo nesplnit ji. Dává mi větší smysl říct buď, ano, podepíšu smlouvu a odehraju koncerty, nebo nepojedu nikam a nic nepodepíšu, než podepsat smlouvu a pak se z toho nějak vymotávat, protože je tady pár namíchnutých lidí."