Vzpomínka na vysokoškolský koleje
Dokud byla ještě žhavá,kul to v ní.
Já se vedle díval na film... Kultovní.
Má milá tak tlustá je,
že chodí spát do stáje!
Potichu odchází, já spánek předstírám,
opět jsem podlehl těm jejím divným hrám...
Všechno, co mohla, si ode mne odnesla.
A mně zbyl jenom PIN a srdce bez hesla.
Láska se objeví, po čase však zmizí:
Nejdřív se neznáme, pak jsme si zas cizí.
Tak končí další z promrhaných dní.
A přijde další. Až se rozední.
Rokují všichni proroci
od rána zas až do noci.
Od noci zase do rána
v hotelu Fata Morgána.
Vešel jsem na jaře potají do knajpy
kam chodí bavit se výhradně víajpí.
Po roce vyšli ven (na samém konci března),
a moc se divili, že už je nikdo nezná.
