Jen neptejte se kastrátů // co považují za ztrátu

S prstem stále na spoušti koukám, jak se rozpouští v připraveném sudu. Sbohem, lásko. Pudu.

Noc milosrdně přikryla moje hnusné tělo.
Jsem umytý a připraven, kdyby se ti chtělo.

Nahý kouřím na balkóně
ve své malé intim zóně.
S nadhledem ti říkám, zakus,
jak se umí líbat Bakchus.

Už asi týden, dva tichá jsi, nemluvíš.
To zřejmě proto, že už o mně všechno víš...

Než se nudit a hrát karty,
co bys řekla swingers party?

V nejtěžších chvílích vlastního bytí
bejvá mi často ze sebe k zblití.

Tak už mám refrén a první sloky.
Poslouchám rekviem od Brahmse.
Dvakrát jsem vstoupil do stejný stoky,
potřetí do ní teď chystám se.

Co jsem se dozvěděl o sobě samém?
Že jsem svým bravurním sebeklamem.

Navštívil jsem sekáč.
Bude ze mě sekáč.